Nízkoenergetický dům ve svahu s perforací obvodového pláště Brušperk
Luxusní dvoupodlažní dům ve svahu s ojedinělou tváří díky perforaci obvodového pláště.
Charakteristiky
- Navrženo: 2016
- Dispozice: 5+kk
- Podlahová plocha: 245 m2
- Zastavěná plocha: 283 m2
Zadání
Přáním klientů byl dům, kde obývací pokoj v propojení s terasou měly tvořit pravé srdce domu. Místo pro život. Důraz byl kladen i na nízkou údržbu.
Informace o pozemku
Nově rozparcelované území v okrajové části Brušperku splňuje nejnáročnější kritéria z hlediska pohodlného, komfortního a hygienicky nezávadného bydlení.
Dvojice stavebních parcel je mírně postižena jediným handicapujícím ukazatelem, kterým je příčný sklon terénu.
Výborné výhledové poměry parcely jsou následovány optimální sluneční orientací. Souvztažnost je logická a přívětivá: čelem do zahrady, zády k severu. Obojí funguje v nebývalé symbióze. Výhledy korelují se sluncem, alespoň co se týče ryze východního směru (zde se pozemky svažují a odkrývá se výhled na okrajovou a solitérně formovanou brušperskou suburbii).
Hodnotným parametrem je též samotné soukromí. Protipólem veřejné ulice (navíc v rohové partii) je jižní směr.
Optimální sluneční svit zde nachází společný dialog s klidným a intimním teritoriem. Navržený dům se do tohoto rozhovoru zapojuje a definuje logicky otevřené / uzavřené fasády, terasový prostor a další.
Řešení
Brušperský rodinný dům je koncipován coby dvoupodlažní bytová jednotka, jejíž patrovost vyplývá z přítomného sklonu pozemku a z požadavku, aby byla čistá obytná zóna rozprostřena v jedné rovině.
Rozdělením domu do dvou podlaží vznikají současně dva provozní balíčky.
Suterén domu zastává roli „podzákladí“, do kterého je integrováno parkování a příslušné skladové kapacity. Nadzemní část představuje hygienický protipól. Tvarově lze hovořit o dvouramenném tělese.
Zatímco východní výběžek je koncipován coby útočiště společenské zóny (tedy obývacího pokoje sloučeného s prostorem jídelny a přípravny jídla), jižní segment domu pokrývá potřeby klidových provozů. Nachází se zde ložnice s vlastní šatnou a dvojice dětských pokojů (rovněž s vlastní šatnou).
Specifický důraz je kladen na samotnou mikrozónaci. Přestože je přízemní část stavby formována do tvaru L, ústřední komunikační systém domu rozděluje nadzemní sekci do čtyř programů.
Na styku obou ramen se nachází poměrně příhodně vstupní část, taktéž technická místnost a hlavní veřejná koupelna.
Pohyb v domě je dirigován křížovým (resp. křižovatkovým) způsobem. Výsledkem je příhodně dislokovaný hostovský pokoj. Naopak – na hlavních tazích jsou umístěny ústřední (a nejvíce vytížené) pokoje, včetně zmíněné denní části.
Samozřejmostí je při tomto druhu pohybu „neukončený průhled“. Přítomné napájecí linie domu jsou navrženy coby přirozeně prosvětlené koridory. Pohyb chodce se zastavuje až v zahradě, případě na horizontu krajiny (alternovat lze i artefaktem přírodního charakteru).
Filosofie domu
Interní zónace se jistým (avšak modifikovaným) způsobem propisuje i navenek. Značně dokumentující je v této souvislosti nejenom míra perforace obvodového pláště (významná v prostoru společenské části, decentní v případě klidových pokojů a minimální ve vztahu k hygienickému / technickému zázemí), tak doprovodná asistence vykonzolovaných střešních konstrukcí.
Jednoduchý výraz směrem do ulice je plynule střídán vřele členěnou zahradní náručí a vše je uzavíráno neutrálním a takřka anonymním gestem směrem k západu.
Zásluhou opěrné stěny získává dům ojedinělou tvář a umožňuje implementaci svébytných prvků (mezi něž se právem řadí rozšířené terénní schodiště, organicky a systematicky rozrušené modulovými lavicemi).
Obkladové materiály představují jakousi třešničku na dortu, která dále odmocňuje celkové měřítko stavby dílčí fragmentací velkých ploch.
Užíván je primárně nepravidelný kamenný obklad, který zajišťuje jakousi vizuální dilataci suterénu vůči přízemí a taktéž dřevěný plášť v prostoru plně zastřešené venkovní terasy. Zbylé fragmenty stavby jsou prostírány v ryze omítkové úpravě – a to ve dvojím provedení: v bílé a světle šedé.
