Navrhli jsme pragmatický moderní bungalov s jednoduchým designem a praktickou krytou terasou před deštěm a větrem.
Navrhli jsme pragmatický moderní bungalov s jednoduchým designem a praktickou krytou terasou před deštěm a větrem.
Zadání Informace o pozemku Jak jsme řešili Filosofie domuHodnocení Další projekty Chci podobný dům
Město Třinec poskytuje poměrně svébytný urbanistický obraz. Téměř polovina jeho plochy je profilována průmyslem, případně areály, které s průmyslem souvisely / souvisí. Druhá část je logicky utvářena navazujícím bytovým fondem – ať v bezprostřední, či nedaleké vzdálenosti. Významný podíl přináší v této souvislosti městská část Lyžbice. Ta nabízí jak bydlení hromadné, tak bydlení solitérní = rodinné.
V Lyžbicích je tedy barvitě profilován jak prostor veřejný, tak soukromý. Nechybí zde žádoucí občanská vybavenost, potřebná dopravní obslužnost a logická segregace do dílčích zón.
Stavbou dotčená parcela se vyskytuje na samotné periferii města. Do jisté míry lze toto území vnímat jako přechodové / hybridní. Na jedné straně se zde projevuje systematicky nalinkovaná městská zástavba, na straně druhé zde dochází k přirozenému rozvolňování. Důkazem toho je roztroušená a formálně barvitá zástavba, vřelejší výměry jednotlivých pozemků a celkově vzato silnější podíl zeleně (ať už oné prostorové, či plošné – polozemědělské).
Samotný návrh probíhá v ploše dvojice pozemků. Výchozí stav je notně definován jejich příčným sklonem (1,5 m na šířku jednoho pozemku, v součtu tedy cca 3 m), jižní přístupovou komunikací a stávající zástavbou ze severu („česky“ laděnou, formálně neřízenou, avšak ve výsledku nijak nelimitující). Nejkvalitnější slunce přichází z přístupové strany, nejteplejší pak ze západu.
Místní regulativy se zaměřují primárně na koeficient zeleně (0,5) a na zachování místního kontextu. Ten je však do značné míry nejednotný a žánrově bohatý. Stávající zástavba je udávána jak tradičními domky, majícími kompaktní tvar a vyvážený poměr stran, tak vícegeneračními staveními (různě nadstavovanými a přistavovanými) se zjevně překročeným měřítkem, dále barvitě modifikovanými „šumperáky“, typovými domky a několika příklady moderní architektury.
Novostavba rodinného domu je řešena jako objekt, který sdružuje provozy potřebných velikostí, avšak který přitom nerespektuje přísně kompaktní tvar. Samotná stavba je soustředěna do severovýchodního koutu a je orientována na západ. Interní dispozice je nastavena poněkud jednostranně. Veškeré obytné provozy jsou orientovány do zahrady (v tomto případě na západ, na vyžádání investorky), zatímco technicko-hygienické zázemí je soustředěno na opačnou stranu, případě do ulice.
Obytná část domu je definována ucelenou denní zónou (tedy elementární místností, sdružující provoz kuchyně, stolování a relaxace v prostoru obývacího pokoje), dále dvojicí dětských (hostovských) pokojů a v samotném závěru ložnicí. Protilehlé zázemí je relativně standardizované. Jedná se o samostatnou šatnu (přístupnou z ložnice), společnou koupelnu, samostatnou toaletu, technickou místnost, zahradní sklad a garáž pro dvě osobní vozidla.
Členění stavby na provozně příbuzné celky je prováděno podélně s hmotou, přičemž jednotlivé místnosti jsou řazeny sériově vedle sebe (respektive nad sebou). Hranice zónace je deklarována poměrně logicky přímým komunikačním koridorem – ústřední páteří domu, spojující zádveří s koncovou ložnicí. Dispoziční řešení je notně podmíněno praktickým potřebám a dosavadním životním zkušenostem.
Stavba je rozložena v jedné výškové úrovni, jednotlivé výměry pokojů nepřesahují doporučované standardy běžné rodinné výstavby.
Střídmě profilovaný půdorys domu je obdobně následován vnějším výrazivem. Stavba se zříká veškerých formálních výstřelků a netradičních řešení, která by obnášela složitou konstrukční improvizaci a komplikovanou údržbu (jako např. zelenou střechu, diagonálně střižené střešní linie atd.). Výsledkem je horizontálně komponovaná hmota a poznávací znamení, která vyplývají čistě z provozních potřeb domu. Řeč je v tomto případě o vykonzolovaných střešních liniích, které ovlivňují tvář stavby téměř po celém obvodu (nejvíce však ze zahrady a od příjezdu). Současně však poskytují žádané přístřeší pro dvojici teras (pro jednu gaučovou a jednu ryze jídelní).
Forma domu je dále utvářena materiálem okenních a dveřních / vratových výplní a fasádním obkladem. Ten je rytmicky rozprostírán v ploše dílčích objemů stavby. Zatímco garáž a hostovské pokoje jsou ošaceny do maloformátového kamene, denní zóna je společně s ložnicí lemována velkoformátovým obkladem, imitujícím texturu světlého dřeva. Materiál teras je tvořen kamennou (případně betonovou) dlažbou, přístupové komunikace pak zámkovým prefabrikátem.
Třešničkou na dortu je mělký bazének v předprostoru ložnice, na který navazuje lehce vysunutá terasa a který zajišťuje ideologicky přívětivý přechod mezi „umělým“ (stavebním) a „přírodním“ (zahradním).
Budeme rádi, když nám řeknete, jak se vám dům líbí.