Čtyřpodlažní rezidence ve skalnatém svahu // Praha
Až čtyřpatrová vila zasazená ve svahu, kdy návštěvníci vyjedou výtahem až do nejvyššího patra, kde se nachází bohatě prosklený luxusní obývací pokoj s výhledem na široké okolí.
Popis území
Řešený pozemek se nachází v pražské čtvrti Lipence. Toto území se nachází mimo historické centrum a současně se jedná o tzv. stabilizované území. V této ploše nejsou tedy uplatňovány regulační koeficienty a sofistikované výpočty hrubých podlažních ploch. To však neznamená, že zde platí absolutní stavební bezpráví. Z pohledu nové výstavby je určující charakter stávající zástavby, její konkrétní objemová profilace a taktéž dílčí pozice / orientace jednotlivých stavebních vkladů. Ulice, kde se vila nachází, je v tomto ohledu relativně barvitá a různorodá. Zatímco v jednom směru je samotná zástavba rytmicky koncentrovaná a pravidelně odstoupená, protilehlá strana nabízí mnohem rozvolněnější stavební režim. Jednotlivé domy praktikují rozdílné půdorysné stopy, střídá se podlažnost, tvar střech a logicky též orientace samotných štítů. V takto nastaveném území není logicky praktikována jasně „napnutá“ uliční (stavební) čára. Odstupy staveb jsou různé jak ve směru k ulici, tak ve vztahů k sousedním parcelám. Některé objekty jsou dokonce umístěné v nulové odstupu od souseda.
A není se čemu divit. Tato část ulice je totiž značně poznamenána dramaticky stoupajícím terénem. Jednotlivé stavby se logicky drží při ulici, aby se nemusely pracně zakusovat do intenzivního svahu. Těmito manévry jsou však relativně hluboké pozemky rozděleny na část uliční (předzahradní) a část hospodářskou, která je pro samotný pohyb (pobyt) značně komplikovaná. I proto se novější zástavba zanořuje hlouběji do svahu, i za cenu významnějších terénních prací. Vytváří si tímto přívětivější podmínky pro samotné bydlení jak v interiéru, tak v exteriéru. Aniž by přitom byl postižen celkový charakter oblasti, který je založený právě na formální různorodosti.
Parcela
Samotný pozemek disponuje dramatickou reliléfní křivkou. Na své délce (hloubce) překonává výškové převýšení o velikosti 10ti metrů. To jsou prakticky tři celá patra. Založení domu v takových podmínkách se logicky neobejde bez významnější terenní remodelace a rovněž bez redukce stávající vzrostlé zeleně.
Koncept
Řešený dům činí totéž co jeho méně mladší sourozenci. Logicky opouští uliční periferii a seřazuje se v úrovni tzv. druhé urbanistické vlny. Tento manévr je notně odůvodněný sousední zástavbou, která je umístěna přímo na hranici dotčeného pozemku, ačkoliv v této linii sdílí okna obytných místností (!). Významnější odstup od ulice generuje dostatečně rozlehlý předprostor, který je určený pro přístup do garáže / domu, pro manipulaci vozidel a pro integraci solitérní / ostrůvkové zeleně.
Nově navrhovaná stavba má povahu koncentrovaného objemu, který zastává jednotnou šířku jednotlivých pater. Ty se v různých hloubkách zanořují do přítomného svahu a výrazně tak potlačují celkové měřítko třípodlažní budovy, která je osazena na zelené střeše podzemní garážové sekce.
Dotčená stavba obsahuje jedno trvale obývané podlaží. Logicky se jedná o poslední a nejvyšší etáž, která se dostává na úroveň zahrady, avšak stále na úroveň trvale stoupajícího svahu. Veškeré nižší etáže jsou ve své podstatě „vyrovnávací“. Ať už se jedná o garážovou platformu, hostovské podlaží nebo o patro s dvojicí pracoven. Samotný dům je zásluhou jednotné šířky přísně symetrický. Jednotlivá patra představují kompaktní funkční zóny.
Forma stavby je notně udávána pozicí komunikačního jádra. To je umístěné přímo v těžišti, resp. přímo ve středu kompoziční osy. Interní schodiště je pojato jako tříramenné, s výrazným zrcadlem uprostřed. Samotné schodiště je z větší části prosklené a plně komunikuje s výše zmíněnou ulicí. Centrální komunikační prostor rozděluje vnitřní dispozici na symetricky fragmentovaná křídla. Co se děje na levé straně domu, to se do jisté míry opakuje na straně pravé. Jak už padlo výše, jednotlivá patra se porůznu zakusují do samotného terénu. Totéž však činí ve směru uličním.
Nejblíže se k ulici přibližuje garáž pro čtyři osobní vozidla. Ta současně vytváří určitou zelenou platformu pro vlastní stavbu pro bydlení. Ta obsahuje tři regulérní podlaží. První podzemní podlaží umožňuje přímý výstup ven – právě na střechu podzemní garáže. První nadzemní podlaží je v tomto směru izolovanější, je zalícované se spodní etáží a je maximálně prosklené. Nejvyšší patro záměru je mírně vykonzolované. A to zcela cíleně. Překrytí nižších pater vytváří vítané stínění.
Celá stavba je rafinovaně zanořena do terénu, takže zatímco z ulice se jeví jako dvoupodlažní (první podzemní podlaží rodinného domu je zásluhou předsazené podzemní garáže lehce schované), ze zahrady se jeví jako placatý bungalov. Uliční fasáda profituje z přítomných výhledů do blízké i vzdálené krajiny. Logicky přináší dominantní prosklení ve všech obytných úrovních a maximálně se tak saturuje se dostupnými panoramaty.
Tento přístup není v kontextu současné výstavby nijak samozřejmý. Navržený dům se nepokouší vytvářet vlastní privátní prostory jaksi v zákrytu - někde za domem, v terénním zářezu, daleko od okolních očí. Ulice je v tomto ohledu vnímána jako vítaný parťák. Samotný dům se k ní nestaví zády, ani bokem. Regulérně do ní míří svým čelem a ve své filosofii nepolevuje ani o milimetr. Veškeré pokoje jsou totiž prosklené na celou šířku. Novostavba je tímto dokonale odlehčená a v její tváří se atraktivně odráží její bezprostřední okolí.
Dispozice
Samotná dispozice byla již částečně předeslána předchozími odstavci. Dům je rozdělen do tří (resp. čtyř) ucelených a samostatných podlaží, která jsou navzájem propojená společným vertikálním zázemím (schodištěm a výtahem). Podzemní etáž obsahuje garáž pro 4 osobní vozidla, ale též prostor pro dílnu, sklad a menší hygienické příslušenství. Logicky se v této části nachází rovněž vstupní hala s vestavěnými skříněmi, která je přímo navázána na hlavní komunikaci.
Navazující podlaží je výrazně ustoupené od ulice a v jeho interiéru se nachází dvojice pracoven. Jedna mužská a druhá ženská. Obě místnosti sdílejí malou kuchyňku a pohotovostní toaletu. Obě jsou současně opatřeny velkým prosklením s přímým výstupem na zelenou střechu níže položené garáže.
Výše umístěné podlaží je ve své podstatě hostovské. Nachází se zde dva dětské pokoje, jedna univerzální ložnice a technické zázemí celého objektu. Veškeré obytné pokoje jsou komponovány podle hotelové receptury. Takže každá ložnice je opatřena vlastní šatnou a samostatnou koupelnou s WC. Navzdory obecně praktikované symetrii je každý pokoj malinko odlišný. Společné zázemí (kuchyňka se stolováním) je umístěna v prostoru centrální předsíně – ve vazbě na anglický dvorek.
Poslední podlaží je jako jediné trvale obývané. Centrální předsíň rozděluje danou etáž na část společenskou a část klidovou. Prvně jmenovaná sekce má povahu jedné velké místnosti, která je prosklená jak do ulice, tak ve směru zahrady. Součástí prostoru je symetricky komponovaná kuchyně s jídelnou a obývacím pokojem. Protilehlý svět je více ředěný. Vstupuje se do něj přes společnou šatnu a skrze ní vedou dveře do rozměrné koupelny a vlastní ložnice.
