Třípatrová vila s betonovými fasádami // Beroun
Na terase luxusní vily se nachází tzv. biotop pool, který vytváří klidnou oázu za mohutným čelem domu.
Parcela
Samotná parcela má nestandardní charakter – její terén je velmi členitý a svažuje se převážně směrem na východ. Okolní zástavba je volnější a formálně nesourodá. Nachází se zde jak přízemní stavby, tak vícepodlažní domy. Různorodost se projevuje také ve tvarech střech (sedlové, valbové, ploché) a v orientaci hřebenů. Uliční čára není jednotná a dílčí stavby jsou situovány individuálně, což se odráží v rozdílné vzdálenosti od komunikace a také ve způsobu řešení předzahrádek.
Výrazný svah na pozemku představuje nejen technickou výzvu pro umístění stavby, ale zároveň nabízí jedinečné výhledy do blízké i vzdálenější krajiny. V tomto ohledu platí známé pravidlo: „Čím výše, tím lépe.“ Kvalitní výhledy obstarává nejen bezprostřední sídelní krajina, ale například i hora Háj s nadmořskou výškou 312 m.
Jisté omezení představuje vedení vysokého napětí, které prochází severní částí pozemku a vymezuje zde ochranné pásmo o šířce 8 metrů (4 metry na každou stranu od vodiče). V tomto území je zapovězena jakákoliv výstavba – ať už prostorová nebo pouze plošná. Rovněž se v tomto teritoriu nesmí jakkoliv korigovat terénní reliéf.
Koncept
Navržený rodinný dům vychází z požadavků na provozní uspořádání a zároveň reaguje na specifické terénní podmínky. Stavba je situována co nejdále od ulice a zároveň co nejvýše v rámci parcely, aby se hlavní výhledy vyhnuly méně atraktivním prvkům v okolí, jako jsou přízemní garáže naproti přes ulici Jungmannova. Výsledkem je kompozice jednoduchých kvádrů, které kopírují vrstevnice a zároveň vytvářejí logicky členěné provozní celky. Dům je rozvržen do tří výškových úrovní.
Na první pohled by se mohlo zdát, že je hmota domu přísně horizontální. Ve skutečnosti však jednotlivé kvádry protíná zhruba uprostřed jejich délky vertikální komunikační jádro s tříramenným schodištěm a výtahem. Toto jádro plní nejen funkci spojovací, ale také prostorově odděluje pravou a levou část objektu. Schodiště je výrazně prosklené, což umožňuje vizuální propojení s okolní krajinou.
Rozmístění jednotlivých objemů respektuje nejen konfiguraci terénu, ale i principy stavební efektivity. První nadzemní podlaží proto přirozeně navazuje na tvar podzemního, přičemž nosné stěny spodní úrovně plynule pokračují do stěn podlaží nad nimi. Výraznější odsazení přichází až u druhého nadzemního podlaží, které ustupuje vůči přízemí o téměř pět metrů. Tento posun reaguje jednak na sklon terénu, jednak přispívá k optickému zmenšení celkového objemu stavby.
Vrchní podlaží se částečně zakusuje do svahu a vytváří v jeho zázemí kompaktní, chráněný prostor - ideální pro klidnou relaxaci. Zatímco nižší podlaží se otevírají směrem do ulice, druhé nadzemní podlaží orientuje své výhledy nejen na východ, ale i na západ – směrem k rozlehlé zpevněné ploše a dominantnímu vodnímu prvku (biotop pool).
Dispozice
Objemová kompozice stavby bezprostředně souvisí s interní provozní skladbou. Jinými slovy: „Co se děje uvnitř, to se odráží navenek.“ Samotné schodiště nejenže propojuje jednotlivá patra mezi sebou, ale současně vytváří funkční předěl v rámci jednotlivých etáží.
Stavba je obecně vzato řešena jako třípodlažní. Suterén objektu je tvořen vstupní halou, navazující místností pro fitness a velkou otevřenou garáží, která poskytuje útočiště nejen automobilům, ale také technologiím celé stavby.
Navazující (první nadzemní) patro je do jisté míry dětské. Nachází se zde trojice klidových pokojů se společnou koupelnou. Velikost jednotlivých místností se různí. Severně orientovaný pokoj je možné do budoucna přestavět na obývací pokoj s kuchyní a stolováním.
Poslední nadzemní podlaží je rodičovské, a tedy hlavní. Centrální schodiště předěluje hmotu druhého patra na dvě části. Jižní rameno je tvořeno ložnicí s šatnou a koupelnou, kdežto to delší (severní) obstarává rozlehlá denní zóna. Na styku obou částí se nachází doprovodné příslušenství: malá koupelna, domácí práce a sklad potravin.
