Moderní rekreační objekt s tradičními rysy // Ludvíkov
V malebném podhorském údolí obce Ludvíkov vyroste moderní rekreační objekt, který citlivě kombinuje současné architektonické principy s tradičními jesenickými rysy. Kompaktní stavba se symetrickou sedlovou střechou a břidlicovým obkladem chytře využívá výrazně svažitý pozemek nad řekou Bílou Opavou. Netradiční dispoziční uspořádání situuje hlavní společenský prostor do suterénu s vazbou na zahradu, zatímco klidová zóna s prosklenými štíty a výhledy do divoké lesní krajiny se nachází v horním vstupním podlaží. Výsledkem je tvarově svébytný, ale pokorný dům dokonale srostlý s okolní přírodou.
Místo
Navržený rekreační objekt je umístěn v obci Ludvíkov. Jedná se o malebnou podhorskou vesnici, která se nalézá v okrese Bruntál, v těsné blízkosti Vrbna pod Pradědem. Obcí protéká řeka Bílá Opava, která významně ovlivňuje urbanistický a dopravní profil obce. Zdejší zástavba vykazuje typické rysy údolní řetězové vsi. Jednotlivé objekty jsou zakládány na klasických obdélníkových stopách a jsou zastřešovány symetrickou sedlovou střechou. Stavby domů jsou řazeny podél břehů v úzkém dnu údolí. Zdejší architektura tedy přirozeně roste do délky a na upatí svahů přechází v izolovanější rekreační objekty.
To je případ i konkrétně řešené parcely, která se nachází tzv. nad řekou a v blízkém kontaktu s divokou lesní krajinou. Pozemek je výrazně svažitý, přičemž je orientován jihovýchodním směrem. Samotná zahrada klesá na výšku dvou běžných podlaží. Výhodou parcely je její dopravní napojení ze severu - z horní úrovně svahu. To umožňuje méně invazivní implementaci odpovídajícího stavebního záměru.
Koncept
Cílovou stanici představuje zcela logicky kombinace současných architektonických principů s těmi tradičními. Hmota nově navrženého rekreačního objektu je maximálně kompaktní. Elementární půdorysná stopa je následována symetrickým sedlovým zastřešením. Samotná stavba je navržena jako dvouúrovňová. První podlaží na terénu je prakticky suterénní, protože je jeho podlaha umístěna pod úrovní stávajícího terénu. Tato sekce vytváří vyrovnávací platformu pro následující patro. Pojem patra je v tomto případě malinko zavádějící, protože se jedná o regulérní přízemí.
Zastřešení objektu klesá až na úroveň terénu a utváří tak boční fasády. Koncové boční štíty představují ucelené trojúhelníkové plochy, které jsou maximálně prosklené jak směrem do zahrady (tedy do krajiny, do údolí, k řece a k protilehlým lesům), tak směrem k příjezdu. Handicap v podobě šikmých ploch je neutralizován přítomností střešních vikýřů. Nebo přesněji řečeno - jednoho střešního vikýře. Do sedlovitého tělesa je totiž vložena regulérní krychle. Její zásluhou jsou veškeré vnitřní místnosti plnohodnotné, aniž by došlo k architektonické a geometrické infekci stávající (silně tradiční) architektury.
Nápomocny jsou samozřejmě též obkladové materiály. Střecha objektu je opatřena krytinou z břidlicových desek. Štíty stavby jsou poté tvořeny tmavým dřevěným obkladem, stejně tak samotné podhledy a navazující terasa.
Dispozice
Organizační povaha domu je do jisté míry nezvyklá, avšak naprosto logická. Suterén stavby není v tomto případě technicko-skladovou jeskyní, ale hlavním společenským prostorem, v němž se nalézá komfortní obývací pokoj s kuchyní a stolováním. Ve vazbě na dvouramenné schodiště, které propojuje "sklep" s "nadzemím", se nachází menší záchod a technické zázemí.
Přízemí je klidové a vstupní. Nachází se zde jak dva identické dětské pokoje (oba umístěné na štítové fasádě, oba dostatečně prosklené a propojené s intezivní jesenickou krajinou), tak ložnice a společná koupelna. Patrem prostupuje krátká lineární chodba (jediná v celém domě), na kterou je napojeno schodiště a netradičně prosklené zádveří.
Parkování vozidel je řešeno na zpevněné ploše před domem. Není zde žádný přístřešek, žádná garáž. Což je opět opodstatněné s ohledem na rekreační povahu stavby a její lokaci. Výsledný dům působí jednoduše a přitom neztrácí nic ze svého tvarového temperamentu.
