Obestavěný prostor a jeho výpočet

Obestavěný prostor - co to je a k čemu slouží

Obestavěný prostor je v překladu objem stavby vyjádřený v m³.

Pro různé účely ale vychází z různých norem a definic. Já budu psát o dvou hlavních:

• obestavěný prostor dle normy ČSN 73 40 55
• obestavěný prostor dle tzv. oceňovací vyhlášky č.3/2008 Sb.

Jejich hlavní rozdíl je v tom, že v jednom z nich se počítá i s objemem základů a ve druhém nikoliv.

Obestavěný prostor dle norem ČSN 73 o navrhování a provádění staveb

Celkový obestavěný prostor se zde stanovuje jako součet objemu základů, podzemní části objektu (suterénu), nadzemní části objektu a zastřešení.

Do obestavěného prostoru rovněž patří:

• otvory a výklenky v obvodových zdech,
• lodžie a zapuštěná závětří,
• a průduchy a světlíky do 6 m2 vnitřní půdorysné plochy.

Z obestavěného prostoru se vypouští:

• římsy a atiky
• a nadstřešní zdivo (komíny, ventilace, požární a štítové zdi apod.).

Výpočet obestavěného prostoru dle norem ČSN 73

Obestavěný prostor =

• objem základů (včetně izolace)
• objem suterénu (pakliže je přítomen) - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí bez izolační přizdívky, dole horní úrovní základů (izolace), nahoře horním povrchem stropní konstrukce
• objem nadzemních podlaží - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole horním povrchem stropní konstrukce (anebo horní úrovní základů pakliže není přítomen suterén), nahoře horním povrchem nejvyšší stropní konstrukce
• objem podkroví - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole úrovní horního povrchu nejvyšší stropní konstrukce, nahoře vnitřními plochami střechy
• objem střechy - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, a u
  • ploché - dole úrovní horního povrchu nejvyšší stropní konstrukce a nahoře střední úrovní mezi nejvyšším a nejnižším místem spádu
  • šikmé - dole vnitřními plochami střechy a nahoře vnějšími plochami střechy

Obestavěný prostor dle oceňovací vyhlášky č.3/2008 Sb.

Obestavěný prostor vycházející z této vyhlášky slouží především k oceňování staveb.

Celkový obestavěný prostor se zde stanovuje jako součet objemu podzemní části objektu (suterénu), nadzemní části objektu a zastřešení.

Do obestavěného prostoru rovněž patří:

• otvory a výklenky v obvodových zdech,
• lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkóny, verandy a podobně,
• balkóny a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m,
• a průduchy a světlíky do 6 m2 vnitřní půdorysné plochy.

Z obestavěného prostoru se vypouští:

• balkóny a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,
• římsy, pilastry, půlsloupy, atiky,
• vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně,
• a nadstřešní zdivo (komíny, ventilace, požární a štítové zdi apod.).

Výpočet obestavěného prostoru dle oceňovací vyhlášky

Obestavěný prostor =

• objem suterénu (pakliže je přítomen) - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí bez izolační přizdívky, dole spodní úrovní podlahy (není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m), nahoře horním povrchem stropní konstrukce
• objem nadzemních podlaží - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole horním povrchem stropní konstrukce, nahoře
  • v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy,
  • nebo v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
  (pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP. V případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy v 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží)
• objem střechy včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa

Diskuze

Zasíláte odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).

Jméno
(Povinné)

E-mail (Vyplňte pouze pokud chcete upozornit na odpověď. Nebude zveřejněno.)

Text příspěvku    

odpovědětUčeň Vladimír
21. října 2022

DD, objem základů se podle ČSN vypočítá (zjednodušeně) jako objem betonu do základů nebo jako součin zastavěné plochy a hloubky základů? Děkuji za info, s pozdravem UV

odpovědětJiří Mlejnek
22. března 2018

Dobrý den. Patří do obestavěného prostoru dle ČSN také průjezd v budově?

Děkuji za odpověď.

 Andrea Hrdinová odpověděl(a)
18. července 2018

Dobrý den, jelikož neznáme konkrétní podobu průjezdu v budově, nemůžeme na Vaši otázku s jistotou odpovědět. Doporučuji Vám podívat se na definici obestavěného prostoru uvedenou zde: http://www.uur.cz/slovnik2/default.asp?action=hl_retezec. Pokud nepostačí výše uvedený výklad, je nutné se obrátit přímo na ÚÚR anebo na autora normy.

odpovědětMartin Lazykokos Kubín
22. srpna 2016

Dobrý den, hezky napsané, zajímalo by mě, jestli je nějak limitováno použití výpočtu dle ČSN a dle vyhlášky. Jestli je to pevně dáno, kdy se má použít jaká metoda nebo je to pouze na volbě projektanta. Děkuji.

 lukas.cervenka odpověděl(a)
23. srpna 2016

Hezký den,
projektanti se primárně řídí podle ČSN.

Lukáš Červenka ~ Projekt manažer