Obestavěný prostor - co to je a k čemu slouží
Obestavěný prostor je v překladu objem stavby vyjádřený v m3.
Pro různé účely ale vychází z různých norem a definic. Já budu psát o dvou hlavních:
- obestavěný prostor dle normy ČSN 73 40 55
- obestavěný prostor dle tzv. oceňovací vyhlášky č.3/2008 Sb.
Jejich hlavní rozdíl je v tom, že v jednom z nich se počítá i s objemem základů a ve druhém nikoliv.
Obestavěný prostor dle norem ČSN 73 o navrhování a provádění staveb
Celkový obestavěný prostor se zde stanovuje jako součet objemu základů, podzemní části objektu (suterénu), nadzemní části objektu a zastřešení.
Do obestavěného prostoru rovněž patří:
- otvory a výklenky v obvodových zdech,
- lodžie a zapuštěná závětří,
- a průduchy a světlíky do 6 m2 vnitřní půdorysné plochy.
Z obestavěného prostoru se vypouští:
- římsy a atiky
- a nadstřešní zdivo (komíny, ventilace, požární a štítové zdi apod.).
Výpočet obestavěného prostoru dle norem ČSN 73
Obestavěný prostor =
- objem základů (včetně izolace)
- objem suterénu (pakliže je přítomen) - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí bez izolační přizdívky, dole horní úrovní základů (izolace), nahoře horním povrchem stropní konstrukce
- objem nadzemních podlaží - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole horním povrchem stropní konstrukce (anebo horní úrovní základů pakliže není přítomen suterén), nahoře horním povrchem nejvyšší stropní konstrukce
- objem podkroví - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole úrovní horního povrchu nejvyšší stropní konstrukce, nahoře vnitřními plochami střechy
- objem střechy - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, a u
- ploché - dole úrovní horního povrchu nejvyšší stropní konstrukce a nahoře střední úrovní mezi nejvyšším a nejnižším místem spádu
- šikmé - dole vnitřními plochami střechy a nahoře vnějšími plochami střechy
Obestavěný prostor dle oceňovací vyhlášky č.3/2008 Sb.
Obestavěný prostor vycházející z této vyhlášky slouží především k oceňování staveb.
Celkový obestavěný prostor se zde stanovuje jako součet objemu podzemní části objektu (suterénu), nadzemní části objektu a zastřešení.
Do obestavěného prostoru rovněž patří:
- otvory a výklenky v obvodových zdech,
- lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkóny, verandy a podobně,
- balkóny a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m,
- a průduchy a světlíky do 6 m2 vnitřní půdorysné plochy.
Z obestavěného prostoru se vypouští:
- balkóny a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,
- římsy, pilastry, půlsloupy, atiky,
- vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně,
- a nadstřešní zdivo (komíny, ventilace, požární a štítové zdi apod.).
Výpočet obestavěného prostoru dle oceňovací vyhlášky
Obestavěný prostor =
- objem suterénu (pakliže je přítomen) - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí bez izolační přizdívky, dole spodní úrovní podlahy (není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m), nahoře horním povrchem stropní konstrukce
- objem nadzemních podlaží - vymezený po stranách vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole horním povrchem stropní konstrukce, nahoře
- v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy,
- nebo v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
- objem střechy včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa
