Ochranná a bezpečnostní pásma - pro pozemky určené k výstavbě
Ochranná a bezpečnostní pásma jsou pojmy, které bychom při koupi pozemku či jiné nemovitosti neměli v žádném případě opomenout nebo podcenit
Lukáš RichterOchranná a bezpečnostní pásma jsou pojmy, které bychom při koupi pozemku či jiné nemovitosti neměli v žádném případě opomenout nebo podcenit
Lukáš RichterKoupě nemovitosti je proces finančně dosti náročný. A dodatečné zjištění skutečnosti, že polovinu stavební plochy „okupuje“ ochranné pásmo, je opravdu nemilé zjištění, nad kterým srdce stavebníka určitě nezaplesá. Jednou z nejdůležitější věcí před koupí jakékoliv nemovitosti (pozemku či stavby) tedy je si předem zjistit omezení s ní související.
Nejlepšími a nejvěrohodnějšími zdroji těchto informací jsou příslušný stavební úřad a odbor územního plánování. Na těchto úřadech dostanete spolehlivé informace, zda se na konkrétní nemovitost nevztahují nějaká omezení, popřípadě jestli nehrozí to, že si na dané místo někdo omezení bude nárokovat v budoucnu.
Doplňkovým zdrojem informací bývá výpis z katastru nemovitostí, kde můžeme vyčíst, zda se na dané místo nevztahuje například věcné břemeno (ale pozor, ne všechna pásma mohou být věcným břemenem zaopatřena!).
Pokud se dozvíte, že se na danou nemovitost některá omezení vztahují, nezoufejte. Kontaktujte daný orgán, který vám formou písemného vyjádření sdělí, jaká omezení si zde s odkazem na platný zákon či vyhlášku nárokuje a co zde jako majitel nemovitosti můžete či v opačném případě nemůžete provádět.
Pro příklad uvádním citaci podmínek ochranného a bezpečnostního pásma elektrického vedení: „V tomto pásmu je zakázáno bez souhlasu vlastníka vedení stavět a provádět zemní práce, přejíždět vedení těžkými mechanismy, vysazovat v něm trvalé porosty nebo zde uskladňovat hořlavé látky.“
Nejčastějším generátorem ochranných a bezpečnostních pásem bývají vlastníci technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, elektřina, plyn, sdělovací kabely aj.). Dále pak stavby dopravní (komunikace silniční, drážní a letecká), stavby kulturní (památková rezervace, zóna, ..) a v neposlední řadě samotná příroda (les, chráněná území, vodní zdroje aj.).
Mnohdy nás navštěvují klienti, kteří ani nemají ponětí o tom, že na jejich nově nabytý stavební pozemek nějaké ochranné pásmo zasahuje, či skrz něj dokonce prochází sítě technického zařízení. Tyto sítě jsou většinou podzemního charakteru bez zjevných vizuálních náznaků. Jako příklad mohu uvést investory, kteří nabyli pozemek v podhůří Beskyd.
Na pozemku jsme provedli vizuální průzkum. Pozemek byl rovinatý, po západní hranici lemován náletovou zelení v plytkém příkopu ne hlubším než 30 cm. K této hranici byl na základě požadavků klienta architektem přisazen nově navržený rodinný dům. Během průběhu inženýrské činnosti však nastaly komplikace.
Odborem životního prostředí jsme byli upozorněni, že daná stavba zasahuje do ochranného pásma vodního toku a v takovém místě nám postavit rodinný dům nepovolí. Nakonec se ukázalo, že plytký příkop, jež byl zarostlý hustou náletovou zelení, byl ve skutečnosti vyschlé koryto potůčku.
Nic na tom, že zde již pár let voda netekla, neboť území novou výstavbou změnilo svůj charakter. Na tuto skutečnost jsme se snažili odbor poukázat. Starší mapy, ve kterých byl „potůček“ zaznačen, mluvily dle úředníků za vše a dům jsme museli nakonec posunout.
Dalším příkladem může být situace, kdy si klient koupil pozemek 100 metrů od nejbližšího plynového řádu. Počítal s tím, že vybuduje delší plynovou přípojku a dům, který mu navrhneme, bude plynem vytápět a zároveň na něm i vařit.
Vše šlo jako po drátkách. Přípojka plynu byla naprojektována, začala inženýrská činnost. V prvním sledu se nám však ozvaly plynárny, že na takto dlouhou plynovodní přípojku nepřistoupí a po investorovi vyžadují protáhnout stávající plynový řád a na něj se teprve napojit. V druhém sledu se ozvalo město, jakožto vlastní dopravní infrastruktury, že povrch účelové komunikace okolo investorova pozemku je nedotknutelný a striktně vyžadují umístit prodloužení plynového řádu do travnatého pásu mezi vozovku a sousedními pozemky. A zde se vše značně zkomplikovalo.
Jak jsme již psal dříve, plynovod má ochranné pásmo 1 m na každou stranu potrubí a chtíc nechtíc ono pásmo zasahovalo na sousední pozemky. Se sousedy bylo tedy nutno vše zjednat, ošetřit věcnými břemeny (za nemalé poplatky) a jiné. Jak myslíte, že sousedé reagovali na skutečnost, že v budoucnu na jejich pozemek zasáhne ochranné pásmo (byť jen např. 0,5 m) plynovodu, ve kterém skoro nic nemohou provádět?
Klient sousedy dlouho přesvědčoval o souhlasu s tímto záměrem. Nakonec sousedé usoudili, že i oni samotní mohou mít z tohoto užitek a na řád se budou moci sami napojit. Ne ale vždy vše takto může skončit. Stačilo aby jediný soused se záměrem nesouhlasili, roční snažení projektantů a administrativy by přišlo vniveč a klient by musel přejít na jiný, podstatně dražší, typ vytápění, nemluvě o posunu termínu vydaní stavebního povolení.
Jako poslední příklad si můžeme uvést ochranné pásmo lesa. Dle příslušného zákona (zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon - § 14 odst. 2) smíme od hranice lesa umístit stavbu rodinného domu ve vzdálenosti nejméně 50 m. Tato vzdálenost není určitě malá a mnoho z nás by chtělo mít dům, který je v těsné blízkosti tak hezkého místa jakým les bezesporu je.
Tento zákonem daný odstup však má své opodstatnění. Zaprvé je les a jeho křehký ekosystém díky této vzdálenosti chráněn před člověkem, stavbou a vlivem, který plyne z jejího užívání. Zadruhé jsou stavba a její obyvatelé například chráněni před živelnou pohromou v podobě silného větru, kdy ulomené větve a stromy mohou padat do vzdálenosti několika desítek metrů.
Pokud jste takový pozemek koupili a nyní jsem vás tímto odstavcem vyděsil, nemějte obavy. Z takto nastaveného bezpečnostního pásma lze většinou po posouzení příslušné lesní správy získat výjimku.
Jak bylo v tomto článku shrnuto, nekupujte zajíce v pytli, který může skrývat nemilé překvapení v podobě různých omezení. Ochranná a bezpečnostní pásma nemusí být za každou cenu chápána jako „nutné zlo“. Musí se s nimi počítat a pochopit, z jakého důvodu zde jsou a proč jsou zároveň zakořeněna v naší legislativě.
Žádný spam. Žádná reklama. Odhlášení kdykoliv.
Diskuze
Zasíláte odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
11. března
koupili jsme pozemek a začali jsme vyřizovat projekt s ZD na konci pozemku (přesně na hranici). Projekt se nám od úřadu vrátil s tím, že musíme ZD i plot posunout, jelikož je informoval soused, že tam má 40 cm od hrany plynovou přípojku, kterou tahal jeho otec v roce 93 a že nikde není zanesená. Podle úřadu bychom tedy museli posunout hranici pozemku o 60 cm, které by tak zůstali nevyužity, jelikož bychom tam nemohli postavit ani žádný plot. Je nějaká možnost jak hranici pozemku dodržet? Alespoň s plotem? Děkuji.
Včera v 12:53
4. května 2023
3. března 2023
13. dubna 2022
8. ledna 2022
20. září 2021
3. června 2021
Jak daleko je vodní ochranný pásmo?
Předem děkuji za vyřízení
S pozdravem
Milena Zikmundová
1. května 2021
jaké je ochranné pásmo plynovodní přípojky vedené na pozemku, který je platným územním plánem vymezený jako "plocha určená k zástavbě"? Je to také 1m na obě strany, jako tomu je v případě pozemku v "zastavěném území obce"?.
Děkuji za odpověď
14. dubna 2021
11. ledna 2021
19. července 2020
Jsem předseda SVJ a chtěli bychom provést opravu venkovního pláště budovy při němž je nutné postavit lešení. Jedna strana objektu je orientovaná do zahrady sousedního objektu v jejíž bezprostřední blízkosti se nachází zahrádková kolonie.V jakém pásmu okolo budovy je podle zákona možno postavit toto lešení v případě nesouhlasu majitelů jmenovaných pozemků zahrad. Děkuji za info.
4. června 2020
7. května 2020
6. května 2020
24. března 2020
27. února 2020
Děkuji za odpověd.
ing.ivan dušek
15. září 2019
11. září 2019
20. listopadu 2019
20. května 2019
22. března 2019
20. listopadu 2019
13. února 2019
23. května 2019
20. listopadu 2018
Mám dům na hranici pozemku. Soused má povolenou neveřejnou účelovou komunikaci k zamýšlené výstavbě dvou rodinných domů. Tato komunikace vede těsně kolem mého domu a tvoří ji vydlažděná plocha. K těmto 2 domům chce přivést plynové potrubí, které povede podél mého podsklepeného domu. Můj dotaz zní: jaká musí být minimální vzdálenost potrubí od mého domu? Bude to potrubí od regulátoru tlaku s měřičem spotřeby k těmto domům.
Děkuji za odpověď. Stanovský
20. listopadu 2019
4. listopadu 2018
25. září 2018
19. července 2018
8. srpna 2018
8. srpna 2018
http://www.mesto-orlova.cz/cz/radnice/zivotni-prostredi/lesy/28899-souhlasy-s-umistenim-staveb-do-50-metru-od-okraje-lesa-kontra-nesouhlasy.html
9. srpna 2018
9. srpna 2018
14. července 2018
Mám pozemek o celkové délce 90m a je rozdělen na 60 a 30 m. Pozemek je kolmo k osy dráhy delší sní susedi . Rozumým tomu správně ze ked postavíme dům na menším pozemku co bude vzdáleny od tratě min 60m tak nemusíme Zadat o povolení stavby ? Proste sa bude postupovat stejně Ako na běžném pozemku ne v blízkosti železnice ? Dekuju
16. července 2018
10. února 2018
Aby to nepřekáželo kořenům stromů a aby na to někdo časem nemohl
upozornovat .
19. února 2018
6. února 2018
23. února 2018
9. ledna 2018
Chtěl bych se zeptat na ochranná pásma produktovodů, kterou vyhláškou se řídí a co vše je v tomto pásmu zakázáno.
Děkuji
Aleš
10. ledna 2018
23. prosince 2017
3. ledna 2018
8. prosince 2017
3. ledna 2018
27. listopadu 2017
21. prosince 2017