MASTER DESIGN: architekti Praha, Olomouc, Ostrava - architektonické studio - logo 2
Pište na atelier@master-design.cz nebo volejte (Po-Pá 8-16) na 608 761 115CZ EN
MENU

Jaké průzkumy pozemku je třeba zajistit před projektem

21. června

Jaké průzkumy je třeba na stavební parcele provést než se začne pracovat na samotném projektu a k čemu vlastně slouží? Toto a další informace vám přiblížíme v tomto článku.

Lukáš Richter
Lukáš Richter

Jaké průzkumy pozemku je třeba zajistit před projektem

Mohlo by vás zajímat

Před začátkem projektování novostavby rodinného domu je zapotřebí zajistit několik podkladů a průzkumů. Některé přímo vyžaduje stavební úřad, jiné jsou důležité pro správný a ekonomický návrh stavby. Řeč je o geodetickém zaměření, radonovém průzkumu, hydrogeologickém průzkumu a inženýrskogeologickém průzkumu.

Geodetické měření stavební parcely

Na rozdíl od ostatních zmíněných průzkumů je geodetické zaměření velmi důležité již ve fázi studie stavby. Především pokud je pozemek svažitý. Výstupem zaměření je síť bodů, které udávají zeměpisnou polohu a nadmořskou výšku. Na základě těchto bodů si pak může architekt/projektant vytvořit orientační 3D model terénu, díky kterému má představu o terénu na vašem pozemku.

Píši orientační model z toho důvodu, že u složitějšího terénu není možné tímto způsobem vytvořit přesný model, to bychom museli mít opravdu velké množství bodů. Pro tyto účely to však většinou stačí. Ve fázi studie nás zajímá hlavně výškový profil pozemku. Zda je parcela skoro rovná, nebo jak moc a kterým směrem se svažuje.

To vše ovlivňuje budoucí návrh domu. Zeměpisná poloha je důležitá až v rámci projektu pro stavební povolení příp. projektu pro provádění stavby. Ve studii je poloha domu vždy orientační. Přesnou pozici stanoví až projektant, který osadí dům výškově i polohopisně, aby pak mohla být stavba na pozemku vytyčena před výstavbou.

Určení co nejpřesnější polohy domu je důležité i z hlediska napojení na komunikaci.

Proč se musí provádět geodetický průzkum (zaměření)

Jednak je vyžaduje stavební úřad, aby mohl schválit stavbu - respektive dokumentaci pro stavební povolení. Tato by měla být dle výškového a polohového zaměření osazena přesně v prostoru. Tedy polohově i výškově.

Jak geodetické zaměření probíhá

Geodet přijede na parcelu a stabilizuje si většinou dnes již digitální totální stanici v místě parcely. Vybere náhodné pole bodů (vždy určitý omezený počet), které začne výškově a polohově měřit.

Pro lepší zpřesnění bodového pole dále zaměřuje různé extrémy, které by byly v bodovém poli značně zkresleny. Můžou to být různé prohlubně, lokální násypy atd.. V posledním případě se přidávají body pro různé objekty jako jsou okolní stavby, cesta, elektro sloupky, kanalizační šachty, stromy, ploty a spousta dalších.

Na základě naměřených bodů pak vytvoří výškopis a polohopis parcely většinou ve verzi dwg (obecný formát pro vektorovou grafiku) a ve verzi txt (textový soubor) s výpisem jednotlivých bodů a jejich polohopisu a výškopisu. Standardem je také výstup v tištěné podobě.

Radonový průzkum

Radonový průzkum musí být vždy součástí dokladové částí, která se připojuje k dokumentace pro stavební povolení (příp. ohlášení stavby). Bez radonového průzkumu tedy nedostanete stavební povolení

Pozor na aktuálnost průzkumu. Nelze většinou použít dříve pořízený radonový průzkum parcely pro jiný dům nebo pro jiné účely.

Proč se musí radonový průzkum provádět

Radon je všudy přítomný přírodní radioaktivní plyn a do stavby se dostává převážně ze země, kde může být jeho koncentrace i velmi vysoká. Tento plyn se dále váže na další prvky a ve vyšší koncentraci jsou tyto karcinogenní a zdraví škodlivé. Koncentraci radonu v zemině pod plánovaným rodinným domem nám ukáže právě tento průzkum. Tuto informaci nelze získat jinak než tímto průzkumem. Na základě tohoto údaje pak musí projektant navrhnout potřebnou ochranu, proti pronikání radonu z podloží do stavby. To, že stavba musí být proti radonu chráněna, ukládá zákon z důvodu ochrany zdraví budoucích obyvatel domu.

Jak probíhá radonový průzkum

Odborně způsobilá osoba, která tyto průzkumy může provádět , přijede na parcelu a v místě půdorysu budoucí stavby (nelze tedy provádět náhodně bez znalosti, kde dům bude stát a jak bude vypadat) odebírá půdní vzduch ze zatlučených tyčí určených k odběru vzduchu. Na základě zjištěné koncentrace a propustnosti půdy je stanoven radonový index pozemku.

Součástí měření je také radonová zpráva, která veškeré naměřené hodnoty a informace popisuje. Popisuje však také i způsob, jakým by se měl budoucí objekt od radonu izolovat.

Hydrogeologický průzkum

Dnes již legálně není možné vypouštět dešťové vody do kanalizace, ale je povinné dešťové vody tzv. likvidovat na pozemku stavby (toto platí minimálně u novostaveb rodinných domů).

Nejčastěji se dnes dešťové vody likvidují pomocí vsaku. Většinou se jedná o jámu vysypanou štěrkem, do které se dešťové vody z domu a zpevněných ploch svedou a tam se vsáknou do podloží. Alternativou jsou sice dražší, ale efektivnější vsakovací objekty z různých plastových boxů nebo košů.

Návrh tohoto vsaku však vždy záleží na lokálních podmínkách skladby podloží na konkrétním pozemku. Aby mohl hydrogeolog navrhnout funkční vsak, je potřeba provést sondu na daném pozemku.

K čemu slouží hydrogeologický průzkum

Hydrogeologický průzkum je další dokument, který je nutné doložit při žádosti o stavební povolení (příp. ohlášení stavby). Pro běžnou stavbu rodinného domu mohou nastat 3 situace, kdy je potřeba tento průzkum doložit.

Nejčastější případ, který nastává v podstatě u skoro všech rodinných domů, je nutnost vypracovat hydrogeologický posudek pro již zmiňovaný vsakovací objekt dešťových vod svedených ze střechy objektu nebo zpevněných ploch. Hydrogeologický posudek projektantovi určuje , jak velký a hluboký má vsakovací objekt být a kde má být na parcele umístěn.

Další případ, kdy budete potřebovat hydrogeologický průzkum nastane, pokud budete chtít studnu nebo vrt pro tepelné čerpadlo. Tento průzkum bude samozřejmě vypadat trochu jinak. Bude potřeba udělat hlubší sondu a pokud dojde k naražení podzemní vody, tak také podrobnější průzkum vody. Jak moc podrobný průzkum bude , závisí na tom, jak chcete vodu využívat, zda pouze jako užitkovou nebo pitnou.

Třetí situací bude zřízení čističky odpadních vod. V tomto případě se neposuzuje pouze možnost vsakování přečištěné splaškové vody, ale také její vliv na podzemní vody včetně zdrojů podzemních vod nebo studen v okolí. Pro povolení čističky odpadní vod je nezbytné prokázat, že jejím umístěním a provozem nezpůsobíte nenapravitelné škody na kvalitě podzemní vody, kterou využívají lidé v okolí jako pitnou.

Jak probíhá hydrogeologický průzkum

Na stavebním pozemku se provede sonda nebo více sond na základě potřeby. Ze sondy se poté dá zjistit složení zeminy v jednotlivých vrstvách, zda se jedná o jíl, písek, štěrk nebo třeba skálu, tloušťky jednotlivých vrstev a také jejich hloubku. Důležitým údajem je také přítomnost hladiny podzemní vody. V případě, že je podzemní voda přítomna v hloubce, kdy by mohla přijít do kontaktu se základovými konstrukcemi, zjišťuje se také její složení resp. agresivita. To je důležitý údaj pro návrh kvality betonu v základech.

Zpátky ale k návrhu vsaku. Jakmile hydrogeolog ví, co za podloží se zde nachází, může určit, zda se na pozemku dešťové vody vsakovat dají a to v jaké v hloubce. Určí také vhodné místo tak, aby vsakovaná voda nemohla ohrozit samotný navrhovaný dům, nebo již stávající okolní stavby. Může také nastat situace, kdy hydrogeolog nedoporučí vsakování z hlediska nevhodného podloží a je pak potřeba navrhnout jiná opatření pro likvidaci dešťových vod.

POZOR - Nutno říci, že vsakovací objekty , ač navrženy hydrogeologem, ne vždy zvládají přívalové deště. Vždy je nutno před samotný vsak předřadit retenční nádrž (většinou plastová nádrž zakopaná v zemi). Její objem je už však spíše na volbě investora, jelikož se nejedná o zrovna zanedbatelný náklad.

Inženýrsko - geologický průzkum

Inženýrsko - geologický průzkum sice není vyžadován stavebním úřadem, ale jeho provedení považujeme za velmi důležité. Takovýto průzkum pak slouží jako podklad pro statika, který z něho získá potřebné údaje pro návrh základů nebo třeba opěrných stěn.

Tento průzkum je ze všech nejnákladnější, ale z praktického hlediska nejdůležitější.

Zatímco výše zmíněné průzkumy jsou převážně určeny stavebnímu úřadu, tento je více zaměřený na stabilitu domu. Dále tímto průzkumem lze ušetřit náklady na provedení stavby. Statik bez tohoto průzkumu vždy navrhne základy více předimenzované, na stranu bezpečnou , aby se jistil. S tímto průzkumem však lze návrh základů více optimalizovat.

K čemu slouží inženýrsko-geologický průzkum

Průzkum nám opět určí složení zeminy. Jak se ale liší od hydrogeologického průzkumu? Udává mnohem podrobnější údaje o vlastnostech těchto zemin, jako je např. únosnost. Na základě tohoto průzkumu dokáže statik navrhnout konstrukci základů, jestli budou stačit pouze pásy z betonu nebo jestli budou muset být pásy také vyztužené ocelí nebo, v horších případech, je potřeba založit dům na pilotách ve velkých hloubkách.

Největší pozornosti je třeba věnovat stavbám ve svahu, kde tento průzkum může odhalit v podloží dvě vrstvy, které mají tendenci po sobě klouzat (něco jako sněhová lavina). V takovém případě se musí základy prohloubit do únosnějších vrstev, aby dům po svahu neklouzal.

Jak probíhá inženýrsko-geologický průzkum

U rodinných domů necháváme provést většinou min. 2 sondy na různých místech v blízkosti objektu. Proč 2? Protože často není, i v rámci jednoho pozemku, podloží všude stejné. Jednotlivé vrstvy mají v různých místech různé výšky a i mezi místy, která jsou od sebe vzdálená několik metrů, mohou být značné rozdíly.

Dává nám to tedy větší přehled tom, co za podloží se v místě budoucí stavby nachází. U staveb většího rozsahu pak může být sond i více.

Sondy mohou být kopané, kdy geolog odebere vzorky přímo z výkopu ručně nebo strojně kopaného. Častěji se však provádí vrtané sondy, kdy se odebírá profil z vrtu

Hloubka vrtu nebo kopané sondy je závislá na hloubce základů samotného objektu. Sondy musí být dělány min. 1-2m pod úroveň nejnižšího základu.

Diskuze



Zasíláte odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).


Jméno
(Povinné)
E-mail (Vyplňte pouze pokud chcete upozornit na odpověď. Nebude zveřejněno.)
Text příspěvku    
odpovědět
Dobrý den,
v jaké cenové relaci se pohybuje Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum pro základové poměry, možnosti likvidace srážkových a předčištěných odpadních vod na pozemku?
děkuji za odpověď

Zaujal vás tento článek?

Podělte se o něj s přáteli.


Nové články do vašeho mailu


Žádný spam. Žádná reklama. Odhlášení kdykoliv.


Lukáš Richter

Lukáš Richter ~ Architekt

Ve firmě mám na starosti vše od samotných návrhů domů až po projekční činnost.

Na práci mně baví především pestrá variabilita zadání, širší rozptyl prací, a také tým, se kterým mám možnost spolupracovat.

Největší pracovní příležitostí pro mne zatím byl jakýkoliv dosavadní projekt. Profesně nevnímám rozdíl mezi zahradním domkem a kongresovým centrem.


Naše projekty



Napsali o nás

Napsali o nás - Idnes.cz Napsali o nás - Novinky.cz Napsali o nás - MŮJ DŮM Napsali o nás - Dřevo&Stavby Napsali o nás - MSSTAVBY Napsali o nás - Bydlení IQ

Reference

Spolupracovali jsme - OSTRAVA Spolupracovali jsme - LÁZNĚ KLIMKOVICE Spolupracovali jsme - CTP Spolupracovali jsme - RPG Spolupracovali jsme - MAYZUS Spolupracovali jsme - AVICENA SPA

Již se k nám připojilo více než 1800 fanoušků a odběratelů

Žádný spam. Žádná reklama. Odhlášení kdykoliv.